top of page
Vyhledat
ms4431

Ševčík: Lepší nechat peníze lidem... [30. 11. 2020]

Parlamentní listy 30.11.2020 13:22


Ševčík: Lepší nechat peníze lidem, než aby je za ně utrácel stát, mnohdy za hlouposti, byrokracii a za regulaci těch, co je vydělávají


ROZHOVOR Snížení daní je dobrá zpráva, ale v době recese musí mít své meze, myslí si docent Miroslav Ševčík, ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze o změnách, které do běhu uvedla Sněmovna. Souběh zrušení superhrubé mzdy a navýšené slevy na poplatníka Ševčík považuje v době, kdy se hroutí veřejné rozpočty, za trestuhodný omyl. „Snížení daní je určitě lepší než to, co provedl Miroslav Kalousek v období recese v letech 2012-2013,“ připomíná dále docent Ševčík, jak tehdejší ministr financí Kalousek v pravicové vládě Petra Nečase zvyšoval DPH, čímž prý držel Česko zbytečně v recesi. A pravice v dnešní Sněmovně? Podle Ševčíka takřka neexistuje... Známý ekonom upozorňuje, jak média v EU „zblbla“ politiky a straší občany a na číslech ukazuje, k čemu jsme se vlastně v příštích dvou letech zavázali. Není to příjemný pohled.

Foto: NF VŠE Popisek: doc. Miroslav Ševčík, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze

Sněmovna zrušila superhrubou mzdu, místo toho se bude od příštího roku danit pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u vyšších mezd nad 140 000 korun měsíčně 23 procenty. Je přijetí daňového balíčku Sněmovnou dobrou zprávou pro české zaměstnance?


Jsem přesvědčen o tom, že když zůstane zaměstnancům více peněz, je to daleko lepší, než když tyto peníze utrácí státní instituce na neefektivní činnosti. O zrušení superhrubé mzdy se hovořilo již dlouhá léta, a tak si myslím, že by to pro politiky ani pro občany neměl být překvapivý krok. Každá tisícovka korun čistého měsíčně je pro zaměstnance dobrá zpráva.


Jak se stavíte k námitkám, že změna základu zdanění ze superhrubé na hrubou mzdu příliš nepomůže nízkopříjmovým skupinám? Je v souvislosti s tím dobré prosadit i navýšení slevy na poplatníka, které by situaci chudších lidí pomohlo zlepšit?


Je jasné, že o něco více ušetří vyšší příjmové skupiny. Je také jasné, že průměrná nominální mzda v posledních letech roste. Bohužel je smutné, že roste podstatně rychleji ve veřejném sektoru než v soukromém. Je nutné vzít v potaz, že roste i minimální mzda a od toho odvozená zaručená mzda. Stále větší skupina zaměstnanců dostává vyšší nominální mzdy. A jak roste jejich nominální mzda, poroste i částka, kterou ušetří na daních. Dá se tedy říci, že pomůže i nízkopříjmovým skupinám, řádově o 12 000 – 25 000 Kč ročně. Současné zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka považuji za trestuhodný omyl poslanců. Pokud by odsouhlasili jedno nebo druhé, dá se to pochopit. Ale udělat obě tato opatření v současné době, kdy se hroutí veřejné rozpočty, považuji za neomluvitelné. Snížení daní nejen v období recese je rozumné, ale musí mít své meze. Zároveň je třeba myslet i na výdajovou stránku rozpočtu.


Budou podle vás novými změnami trpět krajské a obecní rozpočty, jak varoval například Miroslav Kalousek?


Od Miroslava Kalouska je toto varování úsměvné. V České republice jsou téměř všechny daně sdílené. Část daní jde do rozpočtu obcí, část do rozpočtu krajů a část do státního rozpočtu. Jedině daň z nemovitých věcí jde celá přímo do rozpočtu obcí. Je tedy zřejmé, že případným snížením výběru daní mohou být postiženy obce a kraje. Zaznamenal jsem již, že jim to má být kompenzováno prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu. Jenom pro ilustraci uvádím, že na dani z příjmu fyzických osob se v loňském roce vybralo rekordních 246,64 mld. Kč, z čehož obce a kraje získaly 82,12 mld. Kč. Proti avizovanému propadu příjmů jak státního rozpočtu, tak rozpočtů obcí a měst bude působit růst nominálních mezd, a tudíž zvýšení základu, ze kterého se daň vypočítává. Zajisté však v roce 2021 ani v roce 2022 nebude výpadek plně tímto ekonomickým efektem kompenzován.


Proč podle vás premiér Babiš nechce slevu na poplatníka zvyšovat?


To je spíše otázka pro pana premiéra, ale dle mého názoru nelze udělat obě opatření najednou. A současně je to politický tah. Snížení daně z příjmu fyzických osob zaregistruje každý potenciální volič přímo na své výplatní pásce, zatímco slevu na poplatníka si tak přímo neuvědomí.


Proč podle vás někteří pravicoví politici (např. Miroslav Kalousek) v ekonomicky složité době argumentují proti snížení daňové zátěže? Skutečně je to obavou o budoucí zadlužení?


Pravicoví politici (kromě politiků Trikolóry a nemnoha jedinců z ODS, případně SPD, a dvou nebo tří poslanců ANO) v Poslanecké sněmovně nesedí. Určitě to není nikdo z TOP 09, Pirátů a ostatních parlamentních stran. Snížení daní je určitě lepší než to, co provedl Miroslav Kalousek v období recese v letech 2012-2013. Podílel se na rozhodnutí o zvýšení snížené sazby DPH od 1. 1. 2012 z 10 % na 14 % a navíc ještě od 1. 1. 2013 sníženou sazbu zvýšil ze 14 % na 15 % a základní sazbu z 20 % na 21 %. Toto „geniální“ opatření pak přispělo k tomu, že se ekonomika ČR držela relativně dlouho v recesi. Naše stávající a budoucí zadlužení se odvíjí od fatálně chybných hospodářsko-politických rozhodnutí v souvislosti s Covid-19. Musím však zdůraznit, že tato chybná hospodářsko-politická opatření činí téměř všechny země Evropské unie, ale i například USA.

Prostě média zblbla politiky a vystrašila občany. Místo aby byla média „hlídacím psem“ demokracie, stala se „strašákem“ a „fízlem“ v této nelehké době. Politikové jim vesměs podlehli. A vymýšlí opakovaně sociálně-inženýrské matematické modely postavené na pochybných a nevěrohodných datech a podle toho chtějí, aby se obyvatelstvo chovalo jako stádo. Nutno říct, že tato rozhodnutí jsou příčinou hroucení ekonomiky, a následně i veřejných rozpočtů, a to nejenom u nás. Je přece úděsné, že za roky 2020 a 2021 je schválen v součtu deficit ve výši více než 800 mld. Kč, což představuje více než polovinu celkového dluhu veřejných rozpočtů České republiky vytvořených za posledních 30 let. A to je tragédie, která jde na vrub stávajících politiků, respektive jejich pandemicko-panicko-orgastických poradních skupin epidemiologicko-imunologických ideologů.


Co ratingové agentury, máme se bát jejich reakce na snížení daní? Pomohlo by v této otázce vyslat jakousi „světlici“, signál od vlády, že se hodlá zabývat i snižováním výdajů?


Je neoddiskutovatelné, že vedle zvyšování výdajů by se stávající politická garnitura měla zamyslet nad úsporami a neprohlubovat tak zbytečně deficit. Například by stálo za to přehodnocení plošnosti některých sociálních výdajů. Nevím, proč by několikasetkorunové přídavky na děti měly dostávat vysokopříjmové skupiny rodin. Například u této sociální dávky by bylo adresnější vyplácení mnohem rozumnější.


Není v tuto chvíli lepší naše zadlužení vnímat spíše v relativním poměru k ostatním zemím EU, než se řídit čistě podle absolutních hodnot? Ty se budou zhoršovat zcela jistě…


Ne, i v tuto dobu je potřeba se zabývat nejenom relativně nízkou úrovní zadlužení České republiky ve vztahu k zadlužení ostatních zemí EU, ale musíme brzdit enormní nárůst absolutních hodnot deficitů a následně vnitřního dluhu. Nezapomeňme, že tento dluh bude splácet více generací. A navíc, v současné době máme ještě relativně dobrou demografickou situaci, která se ale v dalších desetiletích bude zhoršovat.


EU se chystá v roce 2025 přijmout emisní normu Euro7, která podle odborníků de facto znamená vyhlášení války benzinovým a dieselovým vozidlům. V praxi prý bude muset výrobní program v drtivém poměru přejít k elektrovozům. Jak tento krok EU vnímat? Má evropský automobilový průmysl šanci zůstat konkurenceschopným?


Osobně to považuji za jedno z nejhorších rozhodnutí eurohujerského, fanatického, zeleno-mozkového establishmentu. Chápal bych to, pokud by byly na obzoru nové technologie, které by mohly nahradit benzinové a dieselové automobily. Ve skutečnosti tomu tak není. V současné době nejsou vyřešeny ani zdroje pro elektrickou energii a její uchování, které by mohly umožnit provoz sta miliónů elektromobilů, ale hlavně není vyřešena ekologická likvidace pohonných jednotek a není vyřešena ani bezpečnost těchto elektromobilů. Je to další ukázka komunistického myšlení, které se dříve charakterizovalo heslem: Poručíme větru, dešti. Navíc je toto opatření vysoce asociální, protože se sníží dostupnost pořízení automobilu pro významnou část sociálních skupin.


Jde o vyhlášení války individuální osobní mobilitě?


I tak to můžeme chápat, tyto zásahy ze strany regulátorů a euro-psycho-kratů.


4 zobrazení0 komentářů

Comments


Příspěvek: Blog2_Post
bottom of page